Vinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.x
Fyzicky existuje pouze 13% oběživa, většina peněz je virtuální.
Zátěžový test bank začal 1. února 2016 a stále probíhá ...
Pokud banka zátěžovým testem neprojde, přijdete o svoje vklady.

O testu

Media nechtěně zveřejnila názor veřejnosti na intervence ČNB. V pátek dne 12. února vyšel na serveru penize.cz článek, který publikuje názory odborníků na intervence ČNB. Názory jsou zajímavě seřazeny: Začínají tvrzením, se kterým čtenáři nejvíce nesouzní a na úplně posledním místě je tvrdá kritika. Je vidět, že čtenáře toto téma zajímá, protože zjevně neskončili u prostředního názoru, ale dočetli článek do konce.

Na závěr mají čtenáři možnost vyjádřit se, který názor se jim nejvíce zamlouvá. Teprve když odhlasujete, jste obeznámen s výsledky hlasování, které jsou neskutečné: Drtivou většinu hlasů, celkem 91,69 % má Pavel Kohout (ekonom Partners), který je autorem zmíněného posledního velice kritického článku.

Závěrem ještě jednu úvahu k zamyšlení: Pokud má ČNB za úkol svým jednáním neustále proti sobě štvát veřejnost, aby bylo snažší přesvědčit občany o nutnosti přijetí Eura, tak svoji práci vůbec nedělají špatně!

Odkaz na článek ...

Princip zátěžového testu spočívá v přesunu finančních prostředků z Komerční banky do ostatních bank.

Test začal v pondělí 1. 2. 2016 a aktuálně stále probíhá.

Dle oficiánlích údajů České národní banky (ČNB) fyzicky existuje přibližně pouze 13% oběživa v mincích a bankovkách, takže všechny vklady není možné vybrat. Nesnaže se tedy vklady vybrat, ale pouze je přesuňte do jiné banky. České komerční banky narozdíl od Řeckých bank nemají možnost měnu stáhnout z jiné Evropské země, stejně tak jako vkladatelé nemohou vklady vybrat v zahraničí - aniž by vklad znehodnotili nevýhodným kurzem a poplatky.

Cílem je sledovat, co se bude dít, když banka bude přichátet o vklady. Banky totiž spoléhají na to, že všichni vkladatelé nebudou chtít své peníze zpět ve stejný okamžik.

Naplánovaný a řízený zátěžový test jedné banky, představuje menší rizika než neřízený kolaps celého bankovnictví.

​Když víte o nějakém plánu, můžete na to reagovat. Oproti tomu neřízený kolaps Vás ochromí, stáváte se bezmocnou obětí. To je hlavní důvod proč tento velký spotřebitelský test bank vzniknul. Dává nám možnost otestovat si, jak systém funguje a jaká jsou jeho rizika.

Princip testu spočívá v tom, že se pokusíme všechny vklady resp. co největší množství těchto vkladů z Komerční banky vybrat, nebo přesunout do ostatních bank a dále budeme sledovat co se bude dít. Začne banka stahovat aktiva z mateřské banky zpět do České republiky? Pomůže jí Česká národní banka s nedostatkem oběživa? Začnou se znovu tisknout peníze, když jich existuje pouze cca 13%? Jaká jsou rizika nekryté virtuální měny jako je česká koruna, Euro atd.?

Tento test není časově omezen, ale pravděpodobně bude probíhat do poloviny roku 2016.

Naše společnost není na palubě Titanicu. Sice rovněž bezstarostně tancujeme na dolní palubě, ale my máme ještě tu možnost vyrobit si záchrané čluny. Nepropásněme tedy tu příležitost, dokud je čas. Vody finančních trhů jsou studené a zákeřné ...

Internetové bankovnictví je de facto podvod století: Banky se tváří, že peníze jsou Vaše a kolik máte na účtu "v bance". Ve skutečnosti tyto peníze většinou ani fyzicky neexistují a dle litery zákona, tyto peníze nejsou Vaše a ani vůbec nemusí být v bance. Banka je mohla kamkoliv investovat - a tím se rizika násobí. Správně by banka měla na svém internetovém bankovnictví uvádět "přehled závazků banky vůči Vám jako věřiteli". Pak by to bylo objektivní a pravdivé. O tom, že internet neukazuje skutečný "život rádoby Vašich peněz" svědčí i fakt, že poté co vložíte peníze na "svůj účet" resp. účet banky, se vám z vkladu neodečte 0,02% nebo 0,04% povinného odvodu do Fondu pojištění vkladů (tato povinnost se již netýká zahraničních bank).